Trampský slang ve slovanském kontextu

 

Dějiny trampského hnutí

 

Většina evropských národů má své dějiny pobytu v přírodě. Po první světové válce roste počet různých turistických organizací, český tramping ale nemá v celosvětovém kontextu obdoby. První průkopníci českého tábornictví se objevili již před první světovou válkou v podobě členů různých sportovních a turistických organizací a těsně před začátkem války se k nim přidali první skauti. Tramping jako takový však vznikl až po válce, částečně jako reakce na ni, později jako únik od městského způsobu života a pokus o návrat k přírodě. Tramping se samozřejmě rozvíjel také v Americe, ovšem ve zcela jiné formě. Americký tramp byl vlastně nezaměstnaný tulák (buď proto, že práci nesehnal, nebo protože pracovat nechtěl), který cestoval po celém kontinentu a živil se žebráním nebo drobnými krádežemi.

 

Počátky woodcraftu a skauting

V roce 1902 založil Ernest Thompson Seton (Černý Vlk) první zálesáckou organizaci mládeže Woodcraft Indians (Indiáni lesní moudrosti). Vzor člověka sžitého s přírodou viděl v podobě Indiána, který podle Setona „byl mistrem lesní moudrosti, nejstarší ze všech věd; té, která především pěstuje mužné vlastnosti. K lesní moudrosti patří síla, rychlost, obratnost, odvaha, znalost lesů a lesních tvorů, hvězd, vod, umění pěstovat rostliny a všechno, co zdatného člověka přivádí do těsného, tvořivého styku s čistou přírodou pod modrou oblohou. A v tom nám může být vůdcem Indián spíš než kterýkoli jiný člověk.“ Organizace však vzniká v době, kdy je slovo Indián vnímáno spíše negativně, a proto chce Seton prostřednictvím svého hnutí vysvětlit lidem, kdo Indiáni skutečně byli. Pro svou organizaci vytvořil příručku Kniha lesní moudrosti, v níž shrnul své znalosti z dlouholetého pobytu v americké divočině. Najdeme zde vše od podrobného návodu na stavbu indiánského teepee, stopování zvěře až po detailní rozpis táborových her. Z této knihy později čerpají všechna pozdější hnutí mládeže. Seton se pokusil své výchovné myšlenky šířit i v Anglii, kde ovšem neměly takovou odezvu jako v Americe. Pomoc našel v osobě generála Roberta Baden-Powella, náčelníka vojenské zpravodajské služby, který se v té době právě pokoušel zavést v Anglii předvojenský výcvik chlapců. Generál Baden-Powell svou koncepci Setonova woodcraftu shrnul v příručce obsahující základy skautingu (Scouting for Boys), která ovšem neměla nic společného s indiánským romantickým vzorem. Naopak se v ní popisuje téměř vojenský model, včetně bezpodmínečné poslušnosti a minimální osobní zainteresovanosti členů. Organizace Boy Scouts se hned rozšířila i do Ameriky (Boy Scouts of America), ovšem všechny Setonovy pokusy o integraci skautů s jeho Woodcraft League of America ztroskotaly.

 

Woodcraft u nás

Setonovy myšlenky záhy pronikly také do dalších zemí spolu se silným americkým kulturním vlivem. První český woodcrafterský kmen Děti Živěny založil profesor přírodopisu Miloš Seifert v roce 1912 z původního přírodovědeckého kroužku a 1922 stál u zrodu Ligy lesní moudrosti, která se snažila být protiváhou šířícího se skautingu. Zakladatelem skautingu v Čechách se stal učitel tělocviku Antonín Benjamin Svojsík, který připravil sborník Základy junáctví (1912) a v roce 1914 založil Svaz junáků – skautů Republiky Československé. Společně se skautingem se začaly rozvíjet i další tábornická hnutí. Například počátky vodáctví můžeme objevit již kolem roku 1910, kdy přivezl sportovní průkopník a organizátor Josef Rössler – Ořovský z Kanady první indiánské kanoe a jako první sjel všechny větší české řeky. Později založil Český Yacht klub (ČYK) a ve spojení se Svojsíkem při ČYK také oddíl vodních skautů (1912). Hlavní vzor viděl Svojsík v anglickém skautingu, ale přizpůsobil ho českým podmínkám zejména redukcí vojenské výchovy a přizpůsobením se ideálům Setonovým. Později se skauting popularizuje i díky velké oblibě dobrodružných knih Jaroslava Foglara. V českém kontextu se tak objevuje další rozměr woodcraftu ve sféře pedagogické. Již učitel Miloš Seifert se snaží poukázat na důležitost mimoškolní výchovy a především změny tradičního vzdělávání, v němž učitel nemá být mentorem, ale přirozenou autoritou, rádcem a přítelem. V této souvislosti také cituje Setona: „Všechna práce by měla zvýšit schopnost hry a všechna hra zdokonalit práci.“ Smutné je, že ač se tyto průkopnické snahy projevil již téměř před sto lety, následované množstvím dalších propracovanějších koncepcí, dosud se nepodařilo je plně uvést v praxi a i v 21. století stále přetrvává rakousko-uherský model vzdělávání.

 

Počátky trampingu

Skautská organizovanost, nezbytná při výchově dětí, přestávala některým skautům v období dospívání vyhovovat, a pokud se nerozhodli přímo pro práci s dětmi, většinou se pokusili osamostatnit a stali se tzv. „divokými skauty“ – trampy. Pro toto pojmenování, převzatého z angličtiny díky velké oblibě románu Cesta mluvil zejména fakt, že na rozdíl od českého překladu tulák (označujícího pochybné živly) nemělo hanlivý přídech. Největším centrem prvních trampů byla Praha, z níž se vydávali o víkendech do okolí nejprve do Prokopského údolí, Zbraslavi a později dál proti proudu Velké řeky (Vltavy). Přespávali pod širákem a později začali stavět různé přístřešky a sruby. Tak vznikaly první trampské osady, nejstarší z nich byla Ztracená naděje ve Svatojánských proudech. Pozemky trampům pronajímaly obce nebo soukromí vlastníci, pro které i malý nájem znamenal zdroj příjmů na jinak nepotřebné půdě. Stavělo se většinou na březích řek, ve stráních a na skalách, v lese jen minimálně. Trampové si vytvořili vlastní svět plný romantiky a kamarádství, ve kterém si všichni byli rovni. Koncem dvacátých let se ale z trampingu stalo masové hnutí. Začaly vycházet trampské časopisy a být trampem bylo v módě. Někteří ortodoxní trampové si proto stěžovali na to, že k trampingu se začíná hlásit množství lidí, kteří s ním nemají nic společného. Častější proto byly i střety trampů s paďoury (měšťáky) a dokonce se začaly objevovat snahy o represe. Jedním z nejvýznamnějších a dnes poněkud úsměvných pokusů zůstává vyhláška zemského presidenta Kubáta z r.1931 (tzv. „Kubátova vyhláška“), která kromě věcí již zakázaných dříve (nošení zbraní a koupání na zakázaných místech) zakazovala i „všeliké nepřístojné jednání, kterým se ruší veřejný pořádek, dobrý mrav nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení, zejména společné táboření osob různého pohlaví a to pod pokutou až do 5 000 Kč. Vzbudil však takovou nevoli dokonce i na půdě parlamentu, že již o rok později byl zmírněn, dodnes je však terčem trampských anekdot.

 

Nová vlna

Móda ustoupila, ale tramping se rozvíjel dál. Nemalý význam měli trampové pro protifašistický odboj. Pod vedením známého písničkáře Boba Hurikána vznikla legendární Partyzánská zimní brigáda, která se zabývala zejména zpravodajskou činností, rozšiřováním tiskovin, odhalováním udavačů a drobnějšími sabotážemi. Po druhé světové válce trampské hnutí stagnuje, ale již v počátku šedesátých let dochází k novému rozmachu. Nová vlna se projevuje zejména v oblasti trampské písničky, zejména díky tvorbě bratří Ryvolů a Kapitána Kida. Vznikají nové skupiny a písně znějí nejen u ohňů, ale i na celostátním festivalu Porta. V průběhu dalších let se také začíná objevovat nový specificky český fenomén, tzv. chataření. První trampové jsou s přibývajícím věkem pohodlnější a tráví čas na osadě rozšiřováním a zdokonalováním chat. Ačkoli je chataření zpočátku spojeno s trampingem, s nástupem dalších generací se postupně mění v méně náročnou víkendovou rekreaci, která již s původní ideou splynutí s přírodou nemá nic společného. Z chatek se stávají domy a na osadách se místo potlachů pořádají diskotéky. Tramping jako takový se ale rozvíjí dál, většinou však ne ve formě osad, ale spíše putujících skupin. V této podobě ho známe i dnes. Po revoluci sice nastala částečná stagnace, ale dnes se tramping vrátil ke své původní podobě boje proti měšťáctví a bezohlednému využívání přírody.

 

Trampská kultura a folklór

 

Trampskou módu a počátky slangu velmi silně ovlivnila tradice dobývání amerického Západu. Již před válkou dosáhly velké obliby knihy Karla Maye a americká dobrodružná literatura (a později i film) se šířila velmi rychle. Obraz kovbojů, lovců, Indiánů a zlatokopů trampové přenesli do českého prostředí, aby dokázali, že dobrodružství se dá prožít i jinde než v amerických prériích. Oblečení a vybavení na výpravy získali nákupem po válce nepotřebného vojenského vybavení, částí amerických a italských uniforem, celt, toren atd. Na osadách začaly vznikat trampské rituály - charakteristické zdravení, zasvěcování nových členů osady, volba šerifa, trampské svatby atd. Začaly také vycházet trampské časopisy, mezi jinými například Naše Osady, Tramp, Ahoj atd. Do nich přispívali známé trampské postavy, zejména novinář, ilustrátor a spisovatel Géza Včelička a písničkář Bob Hurikán. Trampy ovšem můžeme najít i mezi dalšími známými osobnostmi, jako byli například malíř Zdeněk Burian, režisér Jiří Frejka, scénárista Jarka Mottl nebo komik Jarda Štrecl. Významné osobnosti se kolem trampingu pohybovali i později, kuriozitou je například zpěvák Karel Gott. Velký počet lidí se také proslavil právě prostřednictvím trampingu, resp. trampské písničky (Honza Vyčítal, bratři Nedvědové, Petr Novotný, Michal Tučný, Marko Čermák atd.).

 

Trampská písnička vznikala zároveň s počátky trampingu. Zpočátku se zpívaly písně Karla Hašlera, národní písně a překlady amerických hitů, postupně i vlastní písně s ústředními tématy kovbojů, indiánů, námořníků, přírody a samozřejmě přátelství a lásky. Písně se šířily odposloucháváním a opisováním zpěvníků na osadách, později vznikaly trampské soubory, které vystupovaly veřejně. Některé dokonce v Osvobozeném divadle a v divadle Vlasty Buriana – Ztracenkáři, Settleři (patřil k nim i herec Eman Fiala), trampské písně najdeme i u R. A. Dvorského. Nejvýznamnějšími písničkáři byli Jarka Mottl, Pedro Mucha (Řeka hučí), Bob Hurikán (Rikatádo). Píseň Jendy Kordy Vlajka se později stala trampskou hymnou. Trampská móda pronikala i literatury, legendou se stala trilogie Vlastimila Rady a Jaroslava Žáka o bojích mezi trampy a paďoury, v níž se paďourský hostinec „V lesní tišince“ mění na tajnou trampskou „Krčmu u texaského býka“. Trampská tematika se objevuje i ve filmu, např. Dobrý tramp Bernášek, Osada mladých snů nebo Příklady táhnou, kde se z konzervativní paďourské tetičky po různých peripetiích stává pravověrný tramp.

 

Novodobá historie trampingu patřila kromě trampské písničky i amatérské literární tvorbě. Byla založena literární soutěž Trapsavec (trampský psavec), v níž i dnes soutěží každoročně několik set básní a povídek. S literaturou je spojen i trampský folklór, po řadu let přetvářený a doplňovaný, většinou předávaný ústním podáním. Nejčastěji to jsou pověsti vázané k určitému místu (např. zlý duch Hagen), strašidelné historky nebo nejrůznější pověry. Jednou z nejznámějších je asi pověra o tzv. „brdské plechovce“, podle níž údajně tramp, který uslyší cinknutí plechovky o kámen (aniž by tento zvuk slyšel někdo další), do roka zemře.  

 

O slangu obecně

 

Jednotná definice slangu jako taková vlastně neexistuje. Mezi jednotlivými lingvisty jsou patrné značné rozdíly ve vnímání toho, co to vlastně je slang. Vedle termínu slang také existuje celá řada dalších termínů, které označují stejnou skutečnost, např. sociální nářečí (sociolekt), pracovní jazyk, společenský jazyk atp.

 

 „slang je svébytná součást národního jazyka, jež má podobu nespisovné vrstvy speciálních pojmenování realizované v běžném (nejčastěji polooficiálním a neoficiálním) dorozumívacím styku lidí vázaných stejným pracovním prostředím nebo stenu sférou zájmů a sloužící jednak specifickým potřebám jazykové komunikace, jednak jako prostředek vyjádření příslušnosti k prostředí či zájmové sféře“.

Trampský slang

 

V této kapitole se pokusím charakterizovat trampský slang z několika pohledů, abych pokud možno dosáhla vytvoření věrného obrazu tohoto specifického slangu pro nezasvěceného čtenáře.

Jako trampský slang označujeme mluvu zájmového prostředí tzv. trampů, tj. lidí, kteří se aktivně podílejí na trampingu. Základ dnešnímu trampskému slangu dal již sám počátek trampingu a také jeho největší rozkvět ve třicátých letech 20. století. Ačkoli velké množství slov vznikalo samozřejmě i později, přesto se základní slovní zásoba za téměř sto let prakticky nezměnila. I když dnes je trampský slang záležitostí několika generací, které ho aktivně užívají, v době formování trampského slangu jej tvořili především mladí lidé. Z tohoto důvodu vykazuje trampský slang znaky typické i pro další slangy mladých lidí, například studentský nebo sportovní.

 

Gender

Slangy se často stávají doménou pouze jednoho pohlaví. Stejně tak by se na první pohled mohlo zdát, že uživatelé trampského slangu jsou především muži. Počátky organizovaného skautingu podle anglického vzoru se zapojením dívek nepočítaly vůbec a dominantní orientace na výchovu chlapců byla překvapivě i u Setonových Woodcraft Indians. V Anglii vedla puritánská tradice později dokonce k vytvoření dvou skautských organizací, pro chlapce a dívky zvlášť. Ve shodě s ideou svobody a neorganizovanosti v počátcích trampingu bylo mezi českými trampy velké procento žen, navzdory předsudkům a různým překážkám v podobě například „Kubátovy vyhlášky“. Trampské dívky také dnes většinou nejsou ostatními trampy nijak výrazněji perzekuovány, u některých trampů můžeme dokonce pozorovat ve vztahu k dívkám neobvyklou úslužnost a zdvořilost.

 

Vodácký slang

Úmyslně neuvádím slova, která patří do tzv. vodáckého slangu, který se dnes obvykle zařazuje mezi širší oblast sportovních slangů, přesto považuji za nutné se o něm alespoň okrajově zmínit. V počátcích trampingu byl vodácký slang vlastně součástí slangu trampského, protože trampové se do přírody přepravovali jak vlakem, tak i na lodích S masovým rozšířením vodáctví ovšem došlo k jisté devalvaci a i když část dnešních trampů se sjíždění řek také věnuje, tato oblast je dnes spíše doménou výletníků a rodinných turistů, kteří s trampingem již nemají nic společného. Dalším důvodem, proč se o vodáckém slangu podrobněji nezmiňuji je to, že jeho slovní zásoba je velmi úzce omezena pouze na jednotlivé výrazy. Jsou to především pojmenování různých věcí a činností, pro které běžná čeština nemá speciální výraz. S vodáckým slangem jsem bohužel neměla možnost se podrobněji seznámit, uvedu proto jen několik nejčastěji používaných slov podle Hubáčka. Jedná se zejména o slovesa související s pádlováním (píchat, kontrovat) nebo vlečením lodi (koníčkovat), dále označení různých nebezpečných jevů, např. zabalák (místo pod propustí za největší vlnou), vracák (místo pod propustí, kde se voda vrací) nebo naopak pro klidnou hladinu (volej). Nejčastěji používaná pak jsou slova šlajsna (propust) a udělat se (převrátit se s lodí).

 

Způsoby tvoření slangových názvů

 

 

Způsoby slovotvorné

Odvozování je v trampském slangu jedním z nejproduktivnějších způsobů tvoření nových slov. Odvozovat lze pomocí předpon a častěji pomocí přípon. Zřetelně nejproduktivnější u podstatných jmen je přípona –ák. U podstatných jmen rozlišujeme několik skupin odvozených slangových názvů. Jsou to názvy osob – činitelské (trempíř, bludič, vandrák), konatelské (ohnivec, sezóňák), nositelů vlastností (masňák), přechýlené (trampka, čundračka) a hromadné (trampstvo). Dále názvy věcí (cancák, táborák, žracák, kempovka, vopejkadlo, zvadlo), názvy zdrobnělé (kovbojíček, trampík, camrátko), názvy místní (masňárna, trampovna, osvěžovna, potlachoviště), názvy dějů (trampování, slezina) a názvy písní podle původu (ryvolovka, hobousárna). Méně často vznikají odvozováním slovesa, a to pomocí prefixace (ta se užívá zejména k vyjádření slovesného vidu, např. zakempovat) a sufixace (kempovat, vrahovat, bivakovat, bagrovat). Stejně tak vznikají i přídavná jména (trampský, kempovní).

 

Méně častý způsob tvoření slova je skládání. To je způsobeno nejčastěji snahou o jednoslovné vyjádření víceslovných výrazů, např. mašinfíra, štiplístek, takytramp, Trapsavec (trampský psavec).

 

Tvořit nové slovo lze i pomocí dalších způsobů. Časté jsou tzv. iniciálové zkratky (U.S.= ues, T.O.= té ó), mechanické krácení (velkej, uska, šír, felda) a v trampském slangu často využívané překrucování. Během překrucování jsou výchozí pojmenování různě přetvářena a upravována, aby se slovo odlišilo od své spisovné podoby nebo jsou změněna jen náhodně prostřednictvím jazykové hry (polévka = poblifka, kytara = kejtra).

 

Způsoby tvarotvorné

Velké množství slangových názvů se tvoří pomocí přenášení slovního významu (tzv. sémantické tvoření). Při tomto způsobu tvoření slov se užívá pojmenování již existujících. Nejčastějším takovým způsobem je metaforické přenášení, při němž se název běžně užívaný stává slangovým názvem se zcela jiným významem na základě podobnosti ve vzhledu nebo tvaru, barvě nebo jiném nápadném znaku (ledvina, bar, mozol, rybník, ploutev, jehličí). Další je přenášení metonymické. Je méně časté, přenesení významu slova věci na jiné slovo, které s dotyčnou věcí nějak souvisí (tele – torna s víkem z telecí kůže, kotlík – hanlivé označení trampa). Zvláštním typem tvoření jsou slangové výrazy v běžné podobě, jejichž význam je ale v běžném jazyce širší (vandrák užité jen ve významu tramp) nebo zcela odlišný (kemp, kempovat, osada).

 

Tvoření slov víceslovných

Tímto způsobem vzniká ze spojení dvou různých slov slovo nového specifického významu. V trampském slangu jsou častá sousloví (divocí skauti, trampská osada, velkej vandr) a tvoření sousloví kombinací přenášení významu a jazykové hry – zelenej vandr (vojna), chodící konzerva (pes), sladký dřevo (kytara), brdská matrace (trampující dívka). Tzv. frazeologické spojení je spojení slov, při kterém jedno slovo ztrácí svůj původní význam a nabývá významu nového. Jeho součástí je vždy sloveso (jezdit ven, dělat dřevo, spát pod širákem).

 

Přejímání slov

Zejména v počátcích trampingu to byl velmi častý způsob tvoření slov. Pro některá slova totiž neexistovala domácí terminologie, a tak se muselo přistoupit k cizím jazykům. Přejímaná slova bývají nejen překládána (zelenáč z angl. greenhorn), ale často i různě upravována a počešťována, dochází i k sémantickým posunům (tramp, hacienda, boviják, šerif).  Většina slov pochází z angličtiny (batl, song, šerif, tramp), zejména prostřednictvím vojenského a železničářského slangu také z němčiny (celta, čundr, feldflaška, ešus, mašinfíra). Slova přejatá z němčiny mají většinou expresivní náboj. Prostřednictvím dobrodružné literatury byla přejata i některá slova z dalších jazyků (hacienda, sombrero).

 

 

Sémantické kategorie slangových slov

 

Slangová slova můžeme kromě způsobu jejich vzniku rozdělit také podle významu. Nejvíce slov nalezneme u pojmenování různých osob (tramp, paďour, masňák, lufťák, osadník), míst (flek, kemp), názvů oblečení (kanady, batl, kecky), výstroje (celta, spacák) a zavazadel (usárna, žracák, žebradlo, tele). Názvy těchto věcí nejčastěji užívaných mají obvykle i mnoho synonym, stejně jako další věci běžné denní potřeby (ešus, ledvina, bagr, boviják, cancák). Méně časté jsou názvy činností (bagrovat, kempovat, cancat), které jsou většinou odvozené od substantiva.

 

Místní názvy

 

Nedílnou součástí trampského slangu jsou také místní názvy. Místa, na která se často jezdilo a která neměla název (nebo se ten český zdál nevyhovující), trampové již od počátku pojmenovávali vlastními novými názvy. Můžeme tak najít nejen zcela nová toponyma (Amerika, Měsíční údolí, atp.), ale i názvy částečně pozměněné a zkrácené, často se snahou o jazykovou komiku, např. Štěchajda, Librajda, U Honzy (Svatojánské proudy), Ádr, atd. Ojedinělá jsou i nová hydronyma: Zlatá řeka (Sázava), Velká řeka (Vltava), Stará řeka (Berounka), Hadí řeka (Kocába), Stříbrná řeka (Chrudimka), Divoká řeka (Orlice). Trampové samozřejmě pojmenovávali i jednotlivé osady, kempy a sruby. U těchto názvů je také zřejmý vliv americké dobrodružné literatury, který se projevuje dodnes (Hiawatha, Roaring Camp, Hudson, Boot hill, Oklahoma, Bonanza atp.)

 

Vlastní jména

 

Přezdívky jsou jednou z nejzajímavějších součástí trampského slangu. Určitým specifikem je to, že narozdíl od jiných slangů se tvorba trampských přezdívek podřizuje zcela jinému systému. Zatímco například v případě studentského slangu přezdívky obvykle vznikají náhodně a neplánovaně, u trampských přezdívek je tomu jinak. Vznik jednotlivých přezdívek se automaticky předpokládá u každého a jejich konkrétní podobu ovlivňují různé příhody, překrucování jména, apod. Trampové se zásadně oslovují přezdívkami a výjimkou nejsou případy, kdy ani dlouholetí přátelé neznají svá civilní jména. Přezdívky se často přenášejí i do běžného života. Zpočátku přezdívky vznikaly podobně jako místní názvy také podle amerického vzoru (Joe, Jack, Bill, Betsy, Daisy, Mary), později se začínají uplatňovat další způsoby, např. podle vzhledu (Zrzek, Belmondo), obměnou jména (Rudan), podle zálib (Inža, Delfín), podle vlastností (Bručoun, Žalman), nebo podle různých příhod. Často nás při analýze původu přezdívek může zmýlit lidová etymologie, např. přezdívka Tony nevznikla, jak každý očekává z křestního jména Antonín, ale z příjmení Antony. Časté jsou i přezdívky v mužském tvaru pro dívky (Kryštof) a naopak (Želva). Trampským přezdívkám se podrobněji věnuje B. Literáková, proto se o nich zmiňuji pouze stručně.

 

 

 

 

 

 

 

6. Slovník

 

Slovník je uspořádán abecedně, víceslovné výrazy a ustálená slovní spojení řadím podle prvního slova. Jednotlivé výrazy jsou uvedeny v základním tvaru včetně základních mluvnických údajů – substantiva včetně koncovky v genitivu a gramatického rodu, slovesa s vidovou specifikací. Různé způsoby psaní téhož slova uvádím jako zvláštní heslo. Dále je součástí slovníkového hesla konkrétní význam slova, a pokud je mi znám, tak i jeho etymologický původ. Jedná-li se o slovo cizího původu, pak také vysvětlení včetně podoby slova v originále (píši kurzívou). V případě, že je slovo užívané trampy přejaté z jiného (např. vojenského) slangu, je tato skutečnost uvedena v závorce za slovem. Stejně tak tzv. slova interslangová (isl.), která můžeme rozdělit na dvě skupiny. Do první skupiny patří slangová slova, která jsou obecně známá a užívaná, ale která často užívají trampové, protože jde o věci jejich denní potřeby (ešus, spacák, táborák, apod.) Do druhé skupiny můžeme zařadit slova, která mají původ přímo v trampském slangu, ale která pronikla i do běžného jazyka (kecky, mecheche). Zvláštním případem jsou slova běžně užívaná, která ovšem v trampském kontextu nabývají zcela jiného významu, např. bagr = lžíce, kemp = místo pro táboření (ovšem zcela jiného typu, než se obecně myslí pod slovem kemp/camp), voheň = potlach, atd. Výrazy začínající v běžné češtině písmenem o uvádím pod v z důvodu častějšího slangového užití s protetickým „v“ (voheň, votvírák atd.) Součástí slovníkové hesla jsou také případné zjištěné synonymní slangové názvy. Většinu slov uvádím také ve větě, ve které můžeme dané slovo nejčastěji slyšet. Trampský slang má mnoho specifik, např. jít na kemp (místo běžného do kempu), a proto je pro vytvoření přesné představy o stavu slangu uvedení kontextu nezbytné.

 

použité zkratky:

adj. - adjektivum

amer. – slovo ovlivněné americkou kulturou (filmy, romány)

dok. – dokonavý tvar slovesa

indián. – indiánské slovo

isl. – interslangové slovo

f. – femininum

m. – maskulinum

n. - neutrum

nedok. – nedokonavý tvar slovesa

neskl. – nesklonné slovo

pomn. – pomnožné podstatné jméno

sport. – sportovní slang

voj. – vojenský slang

zast. – zastaralé slovo

žel. – železničářský slang

 

 

Slovníková část

 

ahoj, neskl. (isl.) – trampský pozdrav, kombinován podáním ruky a zalomením palce (viz. zalomit palec), z lat. Ad HOnorum Jesum (ke slávě Boží), trampové pravděpodobně pozdrav přejali z angl. a hoy (námořnický pozdrav)

alice, -e, f. (voj.) – novodobá americká vojenská torna, nástupce usárny

amík, -a, m. – hanlivý výraz pro trampa oblékajícího se výhradně do oblečení americké armády

astrachán, -a, m. – viz. masňák

bágl, -u, m. (isl.) – zavazadlo, batoh

bagr, -u, m. – lžíce, „vem si bagr“

bagrovat, ned. – jíst lžící, viz. bagr, „nekecej a bagruj“

batl – viz. betldres,

benga – viz. švestky

betl, -u, m. – viz. betldres, „ty máš novýho betla?“

betldres, -u, m. (amer.) – oděv podobný vojenské uniformě, z angl. battle-dress, též batl, betl

bivak, -u, m. (isl.) – místo, kde se tráví noc (mimo camp či osadu), též claim, klejm

bivakovat, nedok. – nocovat v lese, viz. bivak, širák

bludič, -e, m. – účastník velikonoční akce „Bloudění“ pro otrlé trampy (omezeno časově)

bomba, -y, f. – trampská hra

bouda, -y, f. (zast.) – srub, chata, „objevili jsme novou boudu“

boviják, - u, m. – nůž, podle typu loveckého tesáku, tzv. Bowie – knife (podle amer. plukovníka J. Bowieho)

brácha, -y, m. – trampské oslovení, bližší než kamarád

brdská matrace, -e, f. – něžný výraz pro trampující dívku (omezený lokálně)

brzda, -y. f. (isl.) – viz. kedr

buršlak, -u, m. – tříčtvrteční kabát s kožešinou uvnitř

cajk, -u, m. (isl.) – trampské vybavení

camp, -u, m. – viz. kemp

camrátko, -a, n. – upomínkový předmět, obvykle zdobený šikmo seříznutý plátek z  březové kulatiny (viz. kulatina), který dostávají všichni účastníci trampských akcí „dostal jsi taky camrátko?“

canc, -u, m. – zápis v cancáku, viz. cancák

cancák, -u, m. – památník, zápisník z cest, „napiš mi něco do cancáku“

cancat, nedok. – zapisovat do cancáku, viz. cancák, „vcancni mi tam něco“

ceďák, -u, m. – vytrvalý déšť, „vypadá to na ceďák“

celta, -y, f. (isl., voj.) – stanový dílec, z něm. Zelt (stan), „půjč mi celtu“

claim, -u, m. – též klejm, viz. bivak

courák, - u, m. (isl., žel.) – osobní vlak, staví v každé zastávce

courat, nedok. (isl.) – chodit

čára, -y, f. (isl.) – hranice

čočka, -y, f. – viz. puchejř

čugála, -y, f. – motorový vlak

čundr, -u, m. – výlet do přírody (pejorativ.), z něm. tschundern (toulat se), viz. čundrák, „jedou na čundr“

čundrák, -a, m. – hanlivé označení, odklon trampa od víry pravé, tzv. pivní tramp, „hele, čundráci“

čutora, -y, f. (isl.) – viz. feldflaška

dekáč, -e, m. (isl.) – starší typ spacáku, „dřív se jezdilo jen s dekáčem“

dělat dřevo, nedok. – připravovat dřevo na oheň

desperád, -a, m. (amer., zast.) –dobrodruh, drsný tramp

domovenka, -y, f. (isl., voj.) – nášivka, znamení T.O., nosí se na levém rukávu košile

dostavník, -u, m. (zast.) - vlak

ešus, -u, m. (isl.,voj.) – jídelní miska, pův. označení esšálek (z něm. essen = jíst), též ešák, „už se ti vaří voda v ešusu“

ešák, -u, m. – viz. ešus

fajrák, -u, m. – oheň

feldflaška, -y, f. (voj.) – vojenská polní láhev, též čutora

felina, -y, f. – viz. feldflaška

fíra, -y, m. – viz. mašinfíra

flek, -u, m. – místo pro táboření, „dorazili jsme na flek poslední“

folkáč, -e, m. – hanlivé označení pro folkového diváka

fošny, pomn. – lyže

foukačka, -y, f. (isl.) – foukací harmonika

hacienda, -y, f. (zast.) – chata

hafo, neskl. (isl.) – hodně, mnoho

hamaka, -y, f. – houpací síť určená pro spaní v lese, „tady natáhnu hamaku“

hic, -u, m. (isl.) – vedro, „v takovym hicu nikam nejdu“

hobo, neskl. (amer.)  – železniční tulák cestující na černo na (event. pod) vagónech, též tramp

hobousárna, -y, f. – pův.označení pro písně skupiny Hoboes, dnes písně o vlacích obecně

honzík, -a, m. – odepínací část torny, slouží jako úložný prostor pro drobnosti

hopsoda, -y, f. – viz. knajpa

hytlák, -u, m. (žel.) – nákladní vůz

chechtáky, pomn. – peníze

chodící konzerva, -y, f. – pes

jehličí, -í, n. – vojenská maskovací uniforma vzorem připomínající jehličí, „vezmu si na sebe jehličí“

jezdit na divoko, nedok. (zast.) –  neorganizovaně trampovat

jezdit ven, nedok. – viz. trampovat

kamarád, -a, m. (isl.) – trampské oslovení, nejspíš z fr. camarade, to z lat. camera (komora), tzn. pův. spolubydlící v pokoji, „starší kamarádi vždycky rádi poradí mladším kamarádům“

kanada¹, -y, f. – kanadská noc, drsná legrace, tzv. kanadský žertík

kanada², -y, f. – dlouhý kožený provázek, „podej mi tu kanadu“

kanady, pomn. (isl.) – vojenské vysoké boty, „teče mi do kanad“

kecky, pomn. (isl.) – pův. trampské boty, plátěné a šněrovací s gumovou podrážkou, název podle amer. firmy Keds

kedr, -u, m. – silný krajíc chleba, též brzda

kejtra, -y, f. (isl.) – kytara, též pádlo, pekáč, sladký dřevo, „zahraj něco na kejtru“

kemp, -u, m. – též camp, místo k táboření užívané a udržované trampy nebo trampskou osadou, většinou poblíž potoka nebo studánky, s uklizeným ohništěm, připraveným dřívím, lavičkami, event. s přístřeškem, příp. srubem, viz. kempovat, „půjdeme na kemp“

kempovat, nedok. – tábořit, viz. zakempovat

kempovka, -y, f. – kempovní kniha, vzpomínkový zápisník, zůstává na kempu

klejm, -u, m. – viz. bivak

kletr, -u, m. (sport.) - batoh

knajpa, -y, f. (isl.) – hospoda, též hopsoda, ratejna

kočka, y, f. – viz. ledviňák

kochmašina, -y, f. (voj.) - německá válečná polní miska

kotlík¹, -u, m. (isl.) – nádoba na vaření

kotlík², -a, m. – hanlivé označení trampa užívané paďoury

kovbojíček, -a, m. – masňák hrající si na kovboje, „to dělají kovbojíčkové“

kristusky, pomn. (isl.) – kožené sandály

křusky, pomn. (isl.) – boty

kufrovat, nedok. (sport.) – bloudit, „zakufrovali jsme“

kulatina, -y, f. (isl.) – hrubě opracovaný kmen stromu

kušna, -y, f. – ústa

lahvoň, -e, m. – lahvové pivo

ledvina, -y, f. – americká vojenská jídelní miska, „mám novou ledvinu“

ledviňák, -u, m. (isl.) – ledvinový pás, též kočka, „půjčím ti ledviňák“

liháč, -e, m. (isl.) – lihový vařič

louže, -e, f. (isl.) – rybník, jezero

lozit, nedok. (sport.) - lézt

lufťák, -a, m. – výletník, „lufťáci táhnou“

maskáč, -e, m. (isl., voj.) – maskovací látka (oděv)

maskáče, pomn. – kalhoty z maskovací látky, viz. maskáč

masňák, -a, m. – pejorativní označení výletníka, název zřejmě podle velkého množství mastných papírů a konzerv, které po sobě m. zanechává v lese, též astrachán, mastňák, „jsou to masňáci“

masňárna, -y, f. – přepychově zařízená chata, viz. masňák

mastňák, -a, m. – viz. masňák

mašinfíra, -y, m. (žel.) – strojvůdce ve vlaku, z něm. Maschinenführer

medivak, u, m. (voj.) – menší brašna, z angl. medicinal bag

medvěd, -a, m. – viz. medivak

mecheche, neskl. (isl.) – bujará zábava, též merenda

melta, -y, f. (isl.) – kávovinový nápoj, náhražka kávy, oblíbená zejména během hospodářské krize

merenda, -y, f. – viz. mecheche

mozol, -a, m. – viz. puchejř

mrtvý dítě, -te, n. – viz. usárna

mumie, e, f. (isl.) – typ spacího pytle, „nejlepší je mumie“

mustang, -a, m. (amer.) – kůň, pův. divoký kůň z amerických prérií

ohnivá voda, -y, f. – alkoholický nápoj

ohnivec, -ce, m. – tramp určený šerifem, aby se staral o slavnostní oheň

osada, -y, f. – trampská osada, viz. T.O., „za jakou osadu jezdíš?“

osadník, -a, m. – člen trampské osady, viz. T.O.

osvěžovna, -y, f. (isl.) – viz. knajpa

pacifik, -u, m. – vlak, např. Posázavský pacifik na trati Praha – Čerčany

pádlo, -a, n. – viz. kejtra

paďour, -a, m. – hanlivé označení pro měšťáka, víkendového turistu; původ zřejmě od slova padavka (neschopný člověk), existují i další výklady např. souvislost s arabským slovem džaur (počeštěně ďaur) = bezvěrec, obecně nadávka

paďouřit, nedok. (zast.) – stávat se paďourem

Pajda, -y, m. – trampský bůh, „za všechno může Pajda“

pangejt, -u, m. (isl.) – příkop

pard, -a, m. (zast.) – kamarádské oslovení

patrontaška, -y, f. (voj.) – pouzdro na opasku, původně na náboje

pekáč, -e, m. – viz. kejtra

placka, -y, f. – na rozdíl od camrátka ji lze získat pouze za vítězství v soutěžích

ploutev, -e, f. – ruka,  „zalomit ploutev“ (viz. zalomit)

poblifka, -y, f. – polévka

pončo, -a, n. (voj.) – americká vojenská pláštěnka

poridž, -e, m. – ovesná kaše, z angl. porridge

potlach, -u, m. (indián.) – slavnostní shromáždění u ohně, pův. indián. slavnost potleeč ( angl. potlatch), v češtině mylně spojováno s tlachat,  „jedeš na potlach?“

potlachoviště, -e, n. – místo konání potlachu

psavec, -e, m. – tramp píšící do trampských časopisů

puchejř, -e, m. – slunce, též čočka, mozol, punťa

punťa, -i, m. – viz. puchejř, „kdyby svítil punťa“

pustit chlup, nedok. – investovat peníze, původ pravděp. z argotu

ratejna, -y. f. – viz. knajpa

rejže, -e, f. – rytmický hudební nástroj

režijka, -y, f. (isl.) – zaměstnanecký volný lístek na vlak

rovnej, adj. – čestný

rybník, -u, m. – mokrý spacák

ryvolovka, -y, f. – píseň bratří Ryvolů, viz. hobousárna

salón, -u, m. (zast.) – hospoda, dnes spíše hopsoda, knajpa, ratejna

salún, -u, m. – podle výslovnosti angl. saloon, viz. salón

sezóňák, -a, m. – tramp, který jezdí jen v létě, „normální sezóňáci“

sladký dřevo, -a, n. (zast.) – kytara, též kejtra, pádlo, pekáč

slezina, -y, f. (isl.) – shromáždění trampů, od slézat se

song, -u, m. (isl.) – píseň, z angl.

spacák, - u, m. (isl.) – spací pytel

squaw [skvó], neskl. (indián., zast.) – pův. indiánská žena, viz. trampka

stetson, -u, m. (amer.) – klobouk, název podle amer. výrobní značky kovbojských klobouků

suchou stezku! – pozdrav na rozloučenou, přání

šerif, -a, m. (amer.) – vůdce osady, z angl. sheriff, „šerif to zařídí“

šíny, pomn. (žel.) – železniční koleje

šír, -u, m. – viz. širák

širák, -u, m. (isl.) – pod širým nebem, ve spojení „spát pod širákem“

šlajfka, -y, f.  – kravata

šosák, -a, m. (voj.) – nepromokavý kabát

špagát, -u, m. (isl.) – provázek

šporny, pomn. (zast.) – ostruhy  na botách jezdců na koních

štiplístek, -a, m. – průvodčí 

štreka, -y, f. – cesta

švestky, pomn. – policie, též benga

T.O., neskl. – viz. trampská osada, většinou součást názvu, např. T.O.Paběrky, T.O. Zlatý klíč

táborák, -u, m. (isl.) – táborový oheň

takytramp, -a, m. (zast.) – viz. masňák

tele, -te, n. – vojenská torna s víkem z telecí kůže, „podej mi to tele“

tempo di vlak – charakteristický rytmus moderní (poválečné) trampské písně

tlama, -y, f. – přístřešek z celty

tomahavk, -u, m. (zast., amer.) – sekera, pův. indiánská válečná sekera

tramp¹ (amer.), -a, m. – tulák, vandrák, člověk milující přírodu, anglické slovo je germánského původu (Treppe = schod), ve významu vandr, potulka doloženo již 1664; v Americe se tak označovali většinou nezaměstnaní tuláci, viz. hobo,  doloženo i u I. Olbrachta, v našem významu rozšířeno až po vydání románu Cesta, „říkávali staří trampové“, též tremp 

tramp² (amer.), -u, m. – tramping, cestování, též vandr, „jedem na tramp“

tramping, -u, m. (amer.) – hnutí, které vyniklo na počátku 20.století, viz. tramp

trampíř,-e,m. (zast.) – viz. tramp

trampka, -y, f. – trampující dívka

trampovat, nedok. – pěstovat tramping, jezdit do přírody jako tramp, též jezdit ven, „dřív jsem taky trampoval“

trampská osada, -y, f. – skupina trampů, jezdí spolu většinou na stejné místo, má svoji vlajku, šerifa, domovenky, atp.

trampská svatba, -y, f. – koná se na osadě, oddává šerif

traper, -a, m. (amer.) – zálesák

tremp, -a, m. – viz. tramp

umí! – pokřik, kterým se odměňuje dobrý výkon interpreta, zejm. při hudební produkci

usárna, -y, f. (amer., voj.) – plátěná americká vojenská torna, též mrtvý dítě, ueska, uska,uzda, „sbal si usárnu“

ueska, -y, f. – viz. usárna

uska, -y, f. – viz. usárna

uzda, -y, f. – viz. usárna

vandr, -u, m. – viz. tramp² , z něm. wandern (cestovat), „to byl pěknej vandr“

vandrák, -a, m. – viz. tramp¹

vandrovat, nedok. – cestovat, viz. trampovat, „vandrovali jsme po Brdech“

vaťák, -u, m. (isl.) – vatovaný kabát, „radši vezmu vaťák“

veget, neskl. (isl.) – pohoda, spokojenost

vechtr, -u, m. (žel.) – železniční stanice

veksl¹, -u, m. (žel.) – výhybka  

veksl², -u, m. – lesní cestička zvěře

velkej, subst. adj. – viz. velkej vandr

velkej vandr – vícedenní vandr, též velkej

vlezné, -ho, n. – vstupné

vobrázky, pomn. – karty

vocas, -u, m. – liščí ocas na stetsonu

voheň, -e, m. – viz. výročák, potlach, „v pátek jedem na voheň“

vochránce, -e, m. – strážce přírody

vopejkadlo, -a, n. – seříznutý prut určený k opékání čehokoli na ohni, „podej mi vopejkadlo“

votvírák, -u, m. (isl.) – předmět určený k otevírání konzerv, příp. lahví

vrahovat, nedok. – jet načerno

výročák, -u, m. – slavnostní výroční oheň, kterým se připomíná založení osady

vzít do vleku, dok. – jít společně

woodcraft, -u, m. – lesní moudrost, zásady života v přírodě sestavené E. T. Setonem, symbolem je bílý kruh se dvěma modrými rohy, z něho vycházejí plameny  na čtyři světové strany, z nich pak po třech paprscích, které symbolizují dvanáct zákonů woodcraftu

zakempovat, dok. – utábořit se, viz. kempovat, „tady zakempujem“

zalomit palec, dok. – charakteristický trampský pozdrav

zavírák, -u, m. (isl.) – skládací nůž, též žabikuch

zdunět se, dok. – opít se

zelenáč, -e, m. (amer.) – nováček, nezkušený tramp, z angl. greenhorn

zelenej vandr, -u, m. – základní vojenská služba

zrzavá voda, -y, f. (zast.) – pivo

zvadlo, -a, n. – pozvánka na trampskou akci, „pošlu ti zvadlo“

žabikuch, -u, m. – viz. zavírák

žebradlo, -a, n. – viz. žracák

žracák, -u, m. – chlebník, též žebradlo, „zapomněl si tam žracák“

 

7. závěr

 

Podrobný výzkum slangu je velmi obtížný a chybí především jeho systematické zpracování. Navíc slang není ustálený a vyvíjí se, a proto pouze jeden autor nemůže shromáždit veškerou slovní zásobu, popsat všechny zajímavosti týkající se trampského slangu a zachytit jeho odlišnosti v delším časovém období. Proto jsem se ve své práci věnovala zejména lexikografickému zpracování a pokusila se rozpracovat specifika slangových situací. Podařilo se mi shromáždit přes dvě stě slangových výrazů. Bohužel možnost čerpat ze sekundární literatury byla jen omezená. Tramping je stále živý, a proto mohou následovat další výzkumy.

 

Prameny:

Periodika:

Hlasatel

Puchejř

Severka

Trampská samizdatová literatura:

BOKO. Slovník k písním bratří Ryvolů.

CARMEN, SIKI. Říkají mi.. příběhy o vzniku trampských přezdívek. Toulavý kamarád, 1996.

HOBO. Útlý zpěvníček hazarďáckejch písniček (zpěvník)

HOP TROP. Zpěvník.

LACHTAN (Fojtík, P.). Některé vybrané výrazy aneb Řeč národa trampského. Avalon, 1995.

RUSALKA (Trnka, J.). Hledání zapomenutých slov aneb Jak mluvili hoboes – američtí tuláci. ČTU (Česká tábornická unie), 1994.

Trapsavec – almanach 25. ročníků trampské literární soutěže. Avalon, 2001.

SINT (Nekvapil, J.). Trampská mluva (ročníková práce, bližší údaje nezjištěny, cca 1975).

Staženo z netu : www.sweb.cz

 

Zpět na seznam

 

Úvodní stránka